Fangle, stuhy, praporečky, diváci u trati, závodníci jako tečky, peloton strakatý

Ve velkém balíku, jsou všichni poskládaní, je to sport pro chlapy, každý zná taktiku

A svoje vlastní plány, do dnešní etapy.

Hele koukej, támhle vepředu, nějaký šílenec, řekl si, A teď jim ujedu, no je to jeho věc.....

ČTVRTEK:

Ve čtvrtek se vypravujeme ze Zlína po několika skupinkách, někteří mají dovolenou už v tento den a někteří musejí ještě do práce. Někdo jede vlakem, někdo autem, někdo busem, ale hlavní je, že se všichni nakonec scházíme na stejném a tom správném místě. Vyzvedáváme klíče, v klidu se ubytujeme, sedneme na kola a vyrážíme na oběd do asi 2km vzdálených Pasohlávek. Mezitím přijíždí další skupina naší výpravy. Po návratu zpět do kempu máme chvíli čas, než začne hokej (právě probíhá MS v hokeji). Vydáváme se na prohlídku tohoto rozsáhlého kempu, objíždíme velkou lagunu a vracíme se zpátky na pokoj, abysme v zápětí mohli vyrazit do rybářské bašty na dobrou večeři a sledovat naše hokejové reprezentanty. Ani za (bohužel) nepříznivého stavu pro naše barvy nás dobrá nálada neopouštěla a pochutnávali jsme si na dobrém jídle a pití.

PÁTEK:

Vstáváme brzy ráno a čekáme na příjezd posledních členů naší cyklistické výpravy. Někteří odpočívájí venku v pyžamu a užívájí si nádherného počasí a výhledu na velkou lagunu, jiní lepí duši a přemýšlejí jak je možné mít během chvilky hned dva defekty. Mezitím doráží i zbytek naší výpravy a konečně se můžeme vydat na celodenní cyklistický výlet krásnou krajinou. Prvotní plány zastávky po ujetí aspoň 15 km byly hned v počátcích po shlédnutí první občerstvovací stanice narušeny  Po občerstvení pokračujeme v jízdě a po ujetí několika dalších kilometrů následuje druhá přestávka v obci Bulhary. Do vysněného cíle (zámek Lednice) nám zbývá 6,7km. Ani v tak parném dni se nevzdáváme a přijíždíme do Lednice. Tak, a jsme tady !!! Těch cca 30km stálo za to. Zajdeme si na oběd a vyrážíme na prohlídku lednického zámku, teda spíše jeho zámecké zahrady.

Setkáváme se zde s panem  prof. Ing. Lubomírem Lapčíkem, DrSc., Dr.h.c. který je velkým odborníkem a učil nás na UTB, ochutnáváme zdejší zmrzlinu, někteří kopečkovou, jiní točenou a kolem 17 hod. vyrážíme zpět do kempu. cesta probíhá bezproblému, až na jeden defekt v tom nejhorším místě, kde to šlo. Jsou zde hejna komárů, kteří koušou a koušou a chudák Pepa při tom musí měnit duši. Holky jedou napřed, Pepa má opraveno (jak se říká, jeden dělá, ostatní mu radí  Ale když on nás k tomu vážně nikoho nechtěl pustit ), vytahujeme zázračnou medicínu proti komárům a doháníme holky, které na nás čekají s úsměvem v již známých Bulharech. Chvíli posedíme a pokračujeme, ovšem jen do té doby, než Zuzka zahlédne v jednom ze sklípků v Dolních Věstonicích svého dědečka a trvá na tom, že ten sklípek musíme navštívit. Někteří už byly unavení a uháněli do kempu.Rozdělujeme se na polovinu, jak jinak než na lepší a horší cyklisty.

Ti lepší dojíždí až za tmy . Starší pán ve sklípku je velice příjemný a po ochutnávce nám na cestu přibaluje jednu plastovou láhev s sebou. Za nedlouho potkáváme další sklípek, kde sice nepracuje žádný z našich příbuzných, ale i tak zastavujeme. Sklepmistr je již značně společensky unavený a nedaří se mu dojít ani pro víno, situaci zachraňuje duchapřítomná obsluha a nakonec usedáme ke stolu u kterého nechybí ani nakrájená klobáska a sýr. Již za tmy usedáme opět na naše kola s myšlenkou, že budeme pokračovat přímo do kempu, ta se ovšem cca po 100m mění v myšlenku návštěvy dalšího sklípku. Zachraňuje nás však to, že nás všude odmítli s tím, že zde mají soukromou akci. Značně rozladěni pokračujeme v jízdě přičemž si vzpomeneme na Zuzčiného dědečka s tím, že jsme si od něj něco odvezli. S touto zásobou, která se v tom parném večeru nějak záhadně vypařila, již do kempu bohužel nedorazíme . Po návratu se ještě pokoušíme najít za tmy v lese nějaké dřevo a rozděláváme oheň. Opékáme všechno co máme a s pocitem dobře prožitého dne po najetí cca 70km jdeme spát a načerpat další síly.

SOBOTA:

V sobotu se budíme o něco později s tím, že zůstaneme tento den v kempu a užijeme si sportu v areálu. Tento den v kempu probíhá oficiální zahájení letní turistické sezony, takže si užijeme i bohatého kulturního programu v čele s Bořkem stavitelem a Pichajdem Rajčem. V průběhu dne se bavíme různými sportovními aktivitami (beach volejbal, tenis, minigolf) a bohatým kulturním programem, který je v plném proudu (Svatý pluk, The Rest, Kryštof na který vyrážíme s pískem mezi půlkama z již zmíněného beach volejbalu, abysme shlédli Rajče na podiu). Po skončení tohoto vystoupení je chvíli pauza, využíváme ji k tomu, abysme se převlékli a vzápětí se vracíme zpět na ohnivou show v podání skupiny Baštýři.

Hlavní hřeb večera má ovšem teprve přijít, když se k našemu překvapení na podiu objevuje Dalibor Janda s kytárou a doplňuje ho Michal David na klávesy. Tito dva HITMAKEŘI baví publikum s malými přestávkami (jedna z nich je zpestřena ohňostrojem) až do brzských ranních hodin. Zpíváme, tančíme (popravdě spíše řveme a skáčeme ) a dobře se bavíme. Přichází ještě srandovní kulturní vložka v podání syna paní Růžičkové, který se rozbíhá s úmyslem někoho udeřit, což se mu ovšem nedaří a dříve, než doběhne k cíli zakopává a pozvolna ulehá přes airbag, který má na svém břiše k zemi na svůj obličej. Ten kluk musí mít ale obrovskou sílu.... nooo joooo.... ale pravdou je, že měl velké štěstí, že byl připoutaný a airbag vystřelil včas, jinak by si pěkně nabil nos . Večer (ráno) pomalu končí a my s Jiřím plánujeme, že v 6 hod ráno vstáváme a pojedeme se podívat na kolech na Pavlov.

NEDĚLE:

Ač unaveni, plníme s Jiřím naše večerní předsevzetí a vstáváme v 5:30.  Další naši nic netušící spolubydlící ještě spí a my mezitím vyrážíme. Projížďka je nádherná, vychází slunce nad hladinou a my se kocháme ranní krajinou. Cestou pozdravíme pár rybářů a kolem 8 hod. jsme zpět a uleháme opět do postele. Nutno podotknout, že nikdo ze spolubydlících nereagoval a všichni spali jako dřevo. O to víc se potom divili z čeho jsme tak unavení, protože nikdo o našem výletě nevěděl. Do 10 hod. máme vyklidit bungalovy, začínáme uklízet a balit a kolem 11 odevzdáváme klíče. Po domluvě jedeme na Pavlov (někteří už v ten den podruhé), zamykáme kola a vyrážíme pěšky na Dívčí hrady. Výhled je nádherný a krajinu máme jako na dlani. Podařený víkend jsme nemohli zakončit lépe. Rozdělujeme se a vracíme se zpět do svých domovů.

Nezbývá než konstatovat, že tyhle dny určitě nebyly těmi, o kterých se říká, že jsou promarněné. Odvážíme si spousty zážitků a taky fotek .