Né, pětku né, Já jsem v tom nevinně, Tak prosím pětku né, Tak prosím pětku né

Že jsem chyběl, A látku nedohnal, Já budu asi bit, Tak čert aby to vzal
Musel jsem prát, A doma pomáhat, Věřtě třídní, Nechci se vymlouvat  :-)

Jelikož je to už 5. let co jsme úspěšně složili maturitní zkoušky (2002) na střední průmyslové škole ve Zlíně, a jelikož nám je toto číslo víc než bližší (bylo s náma téměř při každém zkoušení a někdy i na vysvědčení), tak jsme se rozhodli uspořádat tenhle sraz… 

Na srazu, který probíhal v poklidné a veselé atmosféře (většinu pobytu pršelo) se nás sešlo cca 17, což bylo vzhledem k tomu, že jsme se někteří viděli po 5-ti letech vcelku potěšitelné číslo. Nutno říci, že ten, kdo nedorazil toho posléze litoval, důvodem byla skutečnost, že se sraz povedl nad očékávání všech zúčastněných. Je nevyhnutelné také podotknout, že akce byla výborně zorganizovaná, není divu, když organizátory byly Vazba a Vene  

Po potvrzení všech účastníků srazu a vybrání nezbytně nutného poplatku (800Kč/os), aby jsme mohli nakoupit veškeré propriety (pití, jídlo) a uhradit cenu za ubytování na celý víkend, nebránilo nic tomu, abysme se všichni sešli na domluveném místě.

Chata se nacházela u lesa nedaleko přehrady Bystřička (http://www.chalupausevcu.zlin.cz/) a jak již bylo řečeno, počasí nám moc nevyšlo, ale to nám vůbec nevadilo. Většinu pobytu jsme trávili na obrovské zastřešené terase a pokud nám to počasí dopřálo, tak i na tenisovém kurtu.

Našla se ovšem i vyjimka, která celý pobyt trávila na jediném místě (gauči v obyváku), a to ať byl den nebo noc. Jediné co tuto vyjimku donutilo vstát z gauče byl prázdný krýgl a posléze s přibývající únavou i krásně třpytící se nůž, který musel být po chvilce násilně odebrán  . Jinak se ovšem celý pobyt (krom menší strkanice kvůli placení mezi pánem X a Y) obešel bez sebemenšího problému a TAK JE TO SPRÁVNÉ, TAK TO MÁ BÝT! 

Nechyběla ani naučná a kulturní vložka cestování po Ukrajině, kdy jsme si prohlídli cca milionšestsetpadesátšest fotek. Toto náročné promítání ne všichni vydrželi a zůstalo jen pár jedinců, kteří ve snaze dodívat se a spatřit poslední fotografii na dvd a tím i ukončit promítání museli neustále popíjet. Tato snaha byla ovšem marná a asi po třech hodinách fotek z Ukrajiny nevydrželi ani poslední mohykáni a promítání bylo vypnuto a ukončeno. V tuto dobu už většina spolužáků spala.

Některé spolužáky to unavilo tak moc, že by je neprobudila ani rána z děla což byla samozdřejmě voda na mlýn pro ostatní   A tak jsme nic netušícímu a spícímu spolužákovi naskládali postupně na jeho tělo vše, co bylo zrovna po ruce, začalo to dětským kočárkem a přes vysypané lego, tikací hodiny to skončilo dřívím připraveným do krbu a rádiem 

Vzhledem k tomu, že tento report vznikl asi 2 roky po srazu, tak ne úplně všechno si pamatuju naprosto přesně. Musíte dát za vděk aspoň těmhle kusým informacím. Ale jedno si pamatuju velice dobře, že tenhle sraz se nám vydařil a všichni si z něj odnášeli dobrou náladu a nikdo nemusel litovat utracených peněz a zabitého víkendu, ba naopak, nikomu se nechtělo zpět do reality. 

Na závěr snad nezbývá nic jiného, než si všichni poděkovat navzájem, že jsme si udělali pěkný a pohodový víkend.

PS: Jen je škoda, že na sraz nedorazil Paja Křen, tak tam byl alespoň jeho duch!